Nejnovější články:
13.05 2025
Květnová schůzka 2025
Přítomni: JZI, TBA, EŠI,ZMO,DKS,PMA, PZE a VPL. Povídání o kyanitech z kaplické jednotky, ukázky nálezů, Eda přivezl několik sekundárních mionerálů z Krupky, Zdeněk se pochlubil sádrovcem z Dolních Němčic....
10.02 2025
Šumavské křišťály
Vašek přišel s informací o křišťálech kdesi na Šumavě. Měl pouze přibližnou lokalizaci a někde hluboko v paměti zasunutou vzpomínku na výpravu s kamarádem Liborem Kovandou uskutečněnou někdy v devadesátkách, při které spolu našli pár drúziček skončivších v propadlišti dějin. Takže jsme se opět ponořili do studia archivních pramenů. Na slibnou stopu nás navedla práce Hochstettera z poloviny 19. století o geologii Šumavy, ve které autor popisuje dvě žíly s „krásně krystalovaným křemenem“. T...
05.02 2025
Únorová schůzka 2025
3.února jsme se sešli na naší pravidelné schůzce v salonku restaurace Bernard. Přítomni: PMA, ZMO, PZE, JZI, EŠI, ABU, VPL. Diskuze se vedla o nalezišti sádrovců na jižní Moravě, o zkřemenělých dřevech Třeboňské pánve, o staré lokalitě křemenů na Soběslavsku. Příjemná schůzka v pohodové atmosféře, ostatně, jako vždy ......
31.01 2025
Jihočeské „marmarošské diamanty“
Oswald (1959) ve své topografické mineralogii popsal od Drachova u Veselí nad Lužnicí „drobné křišťály podobné slovenským ze Sevljuše a Marmaroše“. Marmarošské křišťály, někdy označované jako marmarošské diamanty, jsou krystaly čirého křemene oboustranně ukončené pyramidálními plochami. Jejich „typovou“ lokalitou je oblast Marmaroš (Maramureš) na hranicích Ukrajiny s Rumunskem. Vzhledem k tomu, že si pan Oswald nelámal příliš hlavu s pravdivostí a přesností publikovaných informací, nedaři...
25.12 2024
Záhada svérazských topazů II
Po roce jsme se vrátili k problematice svérazských topazů a využili dlouhých zimních večerů k prostudování dalších archivních pramenů. Nejinspirativnější pro nás byla práce Schreibera (1930), která nám poskytla další vodítko. Autor se v textu odkazuje na stříbrné doly u Alschingu ze 16. století. Alsching byla obec vzdálení asi 800 m z. od Svérazu, dnes zcela zaniklá. Pokud by zde byla stříbronosná hydrotermální mineralizace, mohly zde být i žíly s krystalovaným křemenem a tudíž Zálohovy „topazy“...
Vyhledávání:
Právě vyšlo:
