Odrůdy | - |
Krystalochemický vzorec: | Mg7Si8O22(OH,F)2 |
Mineralogický systém: | Inosilikáty |
Krystalová soustava: | rombická |
Tvrdost: | 5,5 - 6 |
Hustota: | 3,4 |
Barva: | bílá, světle zelená |
Barva vrypu: | bílá |
Propustnost: | průsvitný |
Štěpnost: | - |
Lom: | - |
Lesk: | - |
Tvary a vzhled: | jehlicovité krystaly, vláknité agregáty |
Jiné vlastnosti: | nerozpustný v kyselinách |
Výskyt: | - |
Antofylit je nejhojnější kosočtverečný amfibol v přírodě. Jeho název byl v řečtině odvozen podle lupenitě paprsčitých agregátů, zpravidla rovnoběžně uspořádaných. Dosud nebyly nalezeny měřitelné krystaly, které by měly zakončení krystalovými plochami. Tam, kde je větší nahromadění antofylitu, dobývá se jako azbest. Antofylit se vyskytuje v hadcích a krystalických břidlicích a také v pegmatitech. Proslulé jsou například tzv. heřmanovské koule, které vyvětrávají z pegmatitu u Heřmanova na Moravě. Jádro těchto koulí je tvořeno biotitem a flogopitem. Na jádro soustředně přisedá vrstva antofylitu, jehož vlákna jsou radiálně paprsčitě uspořádaná. Podobné koule se nachází i na jižních svazích Kleti. Jádro "kleťských koulí" je však tvořeno peridotitem (ultrabazická hornina obsahující převážně olivín). Antofylitový azbest jako produkt zvětrávání hadců se nachází v širším okolí Křemže.