Cerusit
| Odrůdy | - |
| Krystalochemický vzorec: | PbCO3 |
| Mineralogický systém: | Karbonáty |
| Krystalová soustava: | rombická |
| Tvrdost: | tabulkovité krystaly, shluky krystalů, celistvý, zemitý |
| Hustota: | - |
| Barva: | bezbarvý, bělošedá / bílý / průhledný až průsvitný |
| Barva vrypu: | - |
| Propustnost: | - |
| Štěpnost: | zřetelně prismatická / lasturnatý / sklený až smolný |
| Lom: | - |
| Lesk: | - |
| Tvary a vzhled: | tabulkovité krystaly, shluky krystalů, celistvý, zemitý |
| Jiné vlastnosti: | šumí ve zředěné HNO3 |
| Výskyt: | produkt oxidace galenitu, na polymetalických žilách |
Cerusit (v mezinárodní transkripci psáno se dvěma s – cerussite) získal svůj název z latinského slova „cerussa“, což bylo označení pro bílé barvivo – bělobu, která se vyráběla z olovnatých solí. Cerusit zaujme na první pohled svou vahou. Je výrazně těžší než „běžné“ nerosty. Vždyť také obsahuje asi 78% těžkého olova. Tvoří rozmanité krystaly, od jehlicovitých, přes sloupcovité, tabulkovité až jehlancovité. Je to typický sekundární nerost, tj. takový, který vzniká přeměnou jiných minerálů, v případě cerusitu přeměnou (oxidací) galenitu. Cerusit můžeme najít na haldě starého dolu u Velké, kde doprovází galenit. Má nejčastěji šedočernou barvu a zemitý vzhled. Někdy je galenit zcela přeměněn a v takovém případě vznikly drobné dutinky, ve kterých může cerusit tvořit i drobné žlutobílé krystalky.
Vyhledávání:
Právě vyšlo:
