| Odrůdy | - |
| Krystalochemický vzorec: | PbS |
| Mineralogický systém: | Sulfidy, selenidy a telluridy |
| Krystalová soustava: | kubická |
| Tvrdost: | 2,5 |
| Hustota: | 7,6 |
| Barva: | olověně šedá |
| Barva vrypu: | šedá |
| Propustnost: | opakní |
| Štěpnost: | - |
| Lom: | - |
| Lesk: | - |
| Tvary a vzhled: | krychlové krystaly, spojky, kostrovité agregáty, celistvý |
| Jiné vlastnosti: | štěpnost, rozpustný v HNO3 |
| Výskyt: | - |
Galenit, nebo-li leštěnec olověný, je nejdůležitější rudou olova. Obsahuje více jak 86% olova a skoro vždy obsahuje i nepatrnou příměs stříbra. Proto byl v minulosti těžen také jako neušlechtilá stříbrná ruda. Má dokonalou štěpnost, podle které ho lze odlišit od jiných kovově lesklých minerálů. Z větších kusů se dají snadno "vylámat" pseudokrystaly v podobě krychliček. Skutečné krystaly mají nejčastěji podobu krychlí nebo jejich spojek. Pokud galenit vytváří krystaly v podobě oktaedrů, označuje se jako steinmannit. Galenit se vyskytuje na rudních žilách spolu s dalšími sirníky, jako jsou například pyrit, chalkopyrit a sfalerit. Všechny tyto minerály můžeme sbírat na starých haldách v ratibořsko-vožickém revíru. V nedávné době se objevily křemenné žíly s galenitem a dalšími sulfidy také u Ševětína. Bohužel v tomto případě se jednalo jen o mineralogicky zajímavý výskyt a v současné době zde již galenit nenalezneme. Další lokalitou galenitu v jižních Čechách je Velká u Milevska.