Odrůdy | - |
Krystalochemický vzorec: | C |
Mineralogický systém: | Prvky a slitiny prvků |
Krystalová soustava: | hexagonální |
Tvrdost: | 1 - 2 |
Hustota: | 2,0 - 2,2 |
Barva: | šedá až černá |
Barva vrypu: | tmavošedá až černá |
Propustnost: | opakní |
Štěpnost: | výborná |
Lom: | nerovný |
Lesk: | kovový |
Tvary a vzhled: | agregáty celistvé, šupinaté, zemité |
Jiné vlastnosti: | otírá se o prsty, píše po papíře |
Výskyt: | běžný |
Grafit, česky tuha, se v jižních Čechách vyskytuje v rulách a v krystalických vápencích, kde tvoří polohy až několik kilometrů dlouhé. Grafit byl ještě donedávna jedinou nerostnou surovinou, která se v jižních Čechách dobývala hornickým způsobem. Poslední důl v provozu byl důl v Českém Krumlově. Tento důl byl z ekonomických důvodů uzavřen na podzim roku 2003. Předtím byly uzavřeny i doly v Lazci a v Bližné. Počátky dobývání grafitu v jižních Čechách spadají do období, kdy v Čechách sídlili Keltové, kteří jej používali na svou keramiku (tzv. grafitová keramika je typická právě pro keltské období). V ranném středověku nebyl o grafit zájem až do doby, kdy z něj v Anglii vyrobili první tužku. Pro tyto tužky se používal celistvý pevný grafit, ze kterého se tuha do tužky v podstatě vyřezala. Takovéto tužky byly velmi drahé a ve světě žádané. Anglie si přísně střežila tajemství výroby, aby si udržela monopol na jejich výrobu. Monopol Anglie narušil až vídeňský podnikatel Hardmuth, který vynalezl výrobu tužek z jihočeských grafitů. Daleko největšího využití však grafit nalezl v metalurgii při výrobě tzv. kelímkové oceli. Celá západní Evropa vybudovala svůj sléváranský průmysl na jihočeském grafitu. Jihočeský grafit se vyvážel do Německa, Anglie, Holandska a do dalších zemí. Ještě v osmdesátých letech 20. století bylo tehdejší Československo pátým největším exportérem grafitu. Dnes nám zašlou slávu jihočeského hornictví připomínají již jen skrovné zbytky hald, zasypaná ústí šachet a polorozpadlé a zasucené štoly. Na některých místech jižních Čech jsou přístupné krátké štoly, kterými se grafit dobýval v devatenáctém století pro potřeby Hardmuthovy továrny v Českých Budějovicích. Takovéto štoly jsou například u Jamného u Boršova nad Vltavou. Ve štolách lze i dnes nalézt pěkné ukázky grafitu. Na grafitu z Jamného bývají někdy narostlé drobné jehličky sádrovce, který vzniknul zvětráním pyritu obsaženém v grafitu. Grafit můžeme sbírat také na starém jámovém lomu u Bližné, na starých haldičkách u Mokré, na hladách dolu Lazec u Českého Krumlova, na haldách dolu u Koloděj nad Lužnicí, v areálu bývalého grafitového dolu ve Chvalovicích a jinde. V průběhu letního období je otevřen hornický skanzen grafitu v Českém Krumlově.