Odrůdy | pyrop, almandin, grosulár, spessartin aj. |
Krystalochemický vzorec: | RII3RIII2(SiO4)3 RII = Ca, Mg, Fe, Mn RIII = Al, Fe, Cr |
Mineralogický systém: | Nesosilikáty (ortosilikáty) |
Krystalová soustava: | kubická |
Tvrdost: | 6,5 - 7,5 |
Hustota: | 3,3 - 4,5 |
Barva: | bezbarvý nebo barva žlutá, červená, zelená, hnědá, černá |
Barva vrypu: | bílá |
Propustnost: | průsvitný až opakní |
Štěpnost: | - |
Lom: | - |
Lesk: | - |
Tvary a vzhled: | krystaly (rombododekaedry, hexaoktaedry), zrna |
Jiné vlastnosti: | lehce se taví, v kyselinách se rozpouští pouze po přetavení |
Výskyt: | - |
Granáty patří k nejběžnějším nerostům a podílí se značnou měrou na stavbě některých hornin (například granulitu). Podle chemického složení rozeznáváme několik druhů granátu: Hlinito-hořečnatý granát se nazývá pyrop. Pyropy označované jako české granáty se nacházejí v Českém středohoří, kde se průmyslově těží a brousí se z nich kameny do šperků. Jihočeské pyropy se nacházejí v hadcích v okolí Křemže a Holubova, kde tvoří krvavě červená zrna veliká až jeden centimetr. Kolem těchto zrn se někdy tvoří reakční obruba nerostů ze skupiny amfibolu, dříve označovaná jako kelyfit. Někdy lze také v pyropu z okolí Křemže najít smaragdově zelené sloupečky chromdiopsidu. Hlinito-železnatý granát se nazývá almandin. Tento granát je obsažen v hornině granulit, která tvoří masiv Blanského lesa s vrcholem Kletí. Velikost almandinu v granulitu je od několika milimetrů až do jednoho centimetru. Barva almandinu je fialovočervená. Spolu s almandinem se v granulitu vyskytují i bleděmodrá zrnka kyanitu. Almandin z granulitu vyvětrává a hromadí se v náplavech potoků protékajíích Blanským lesem. Z těchto náplavů je pak možné průsvitná červenofialová zrnka almandinu snadno vyrýžovat. Hlinito-vápenatý granát se nazývá grosulár. Pokud má zvýšený obsah železa, pak se jedná o odrůdu hesonit. Je průsvitný až neprůhledný a jeho barva je okrová až hnědá. Krásné hesonity známe ze Žulové v Jeseníkách. V jižních Čechách se hesonit nalézá v okolí Hořic na Šumavě. Jeho výskyt je vázán na horninu erlan, kde se vyskytuje spolu se zelenošedým diopsidem, hnědým vesuvianem a sněhobílým vláknitým wollastonitem. V přírodě se málokdy setkáváme s "čistými" odrůdami granátu. Většinou se granáty vyskytují ve směsi dvou nebo více základních druhů, takže pak mluvíme například o granátu s převahou pyropové složky. Pokud se jedná o komplexnější směs, pak takové granáty nazýváme jako obecné. Obecné granáty jsou neprůhledné a mají barvu hnědou až černou. I takovéto granáty však často tvoří dokonalé krystaly - granátotvary. Obecné granáty se nacházejí například v chráněné Granátové skále v Táboře, u Malenic na Volyňsku a jinde. Velké krystaly granátu se také často vyskytují v pegmatitech, například u Rudolfova u Českých Budějovic, u Dolního Třebonína a jinde. Jihočeskou zvláštností je výskyt granátu v hornině kinzigitu. Tato hornina se vyskytuje u Ktiše a granát v ní tvoří až 60% váhových procent. Kinzigit u Ktiše se příležitostně těží a zpracovává se na brusivo vynikajících vlastností.