| Odrůdy | - |
| Krystalochemický vzorec: | Al2SiO5 |
| Mineralogický systém: | Silikáty |
| Krystalová soustava: | triklinická |
| Tvrdost: | 4,5 - 7,51 / 3,6 |
| Hustota: | - |
| Barva: | modrá, bílá, šedá / bílý / průsvitný |
| Barva vrypu: | - |
| Propustnost: | - |
| Štěpnost: | dobrá / nerovný / skelný až matný |
| Lom: | - |
| Lesk: | - |
| Tvary a vzhled: | stébelnaté a lupenité krystaly |
| Jiné vlastnosti: | v kyselinách nerozpustný |
| Výskyt: | řídký výhradně v metamorfovaných horninách |
Kyanit (dříve označovaný též jako disthen2), získal svůj název podle řeckého kyanos, což značí modrý. A skutečně, přestože jej lze najít i v barvě bílé, šedé nebo zelenavé, pokud se kyanit "povede" je jeho modrá barva jedna z nejhezčích ve světě minerálů. Nejčastěji tvoří dlouze lupenité krystaly na kontaktu křemenných čoček a krystalických břidlic. Krásné krystaly kyanitu pochází z okolí Frymburka, Doudleb a Strážkovic. V granulitu, který tvoří podstatnou část Blanského lesa, se vyskytují drobné destičky kyanitu spolu se zrny almandinu. Kyanit je polymorfní (má stejné chemické složení, ale různý vzhled) s andalusitem a sillimanitem. Kyanit je trojklonný, zatímco andalusit a sillimanit jsou kosočtverečné. 1) Kyanit má různý stupeň tvrdosti. V podélném směru má tvrdost 5 a ve směru příčném má tvrdost 7 podle Mohsovy stupnice tvrdosti. Žádný jiný nerost takový rozdíl v tvrdosti nemá. 2) Název disthen je odvozen z řeckého dis (dvojí) a sthenos (síla), což popisuje výše uvedenou vlastnost rozdílné tvrdosti. Český překlad dvojsilec se neujal.