| Odrůdy | - |
| Krystalochemický vzorec: | MoS2 |
| Mineralogický systém: | Sulfidy |
| Krystalová soustava: | hexagonální |
| Tvrdost: | 1-1,5 / 4,0-4,6 |
| Hustota: | - |
| Barva: | olověně šedá/šedý/opakní |
| Barva vrypu: | - |
| Propustnost: | - |
| Štěpnost: | dokonalá/ohebný/kovový |
| Lom: | - |
| Lesk: | - |
| Tvary a vzhled: | tabulky, lupeny, šupinky |
| Jiné vlastnosti: | tvrdost (píše po papíře), rozpustný v HNO3 |
| Výskyt: | řídký v žulách a greisenech |
Molybdenit patří mezi vzácnější nerosty, i když je to hlavní molybdenová ruda. Krystaly molybdenitu jsou málo dokonalé. Molybdenit většinou vytváří lupeny nebo šupinky. Názvem molybdós označovali staří Řekové všechny minerály obsahující olovo, ale i například grafit. Ze všech těchto minerálů vyráběli "olůvka" na psaní. Teprve v roce 1778 vyčlenil K. W. Scheele molybdenit jako samostatný nerost. Molybdenit je typickým pneumatolytickým minerálem, tj. minerálem vznikajícím v závěru tuhnutí magmatu, kdy se z taveniny uvolňují těkavé látky. Svým vznikem je vázán na žuly nebo na žíly žuly protínající. Lupeny velké až několik centimetrů čtverečních se vyskytují v Krupce v severních Čechách. Na jihu Čech se molybdenit vyskytuje v granitech v okolí Trhových Svinů a v mramorech v okolí Černé v Pošumaví. Na jižní Čechy velmi pěkné vějířkovité agregáty se našly u Nové Bystřice na Jindřichohradecku.