Vyhledávání:



Právě vyšlo:



Přihlašovací formulář:

Stříbro

Odrůdy -
Krystalochemický vzorec: Ag
Mineralogický systém: Prvky a slitiny prvků
Krystalová soustava: kubická
Tvrdost: 2,5 - 3
Hustota: 10,5
Barva: stříbřitě bílá, rychle nabíhá šedě až černě
Barva vrypu: stříbřitě bílý
Propustnost: opakní
Štěpnost: chybí
Lom: nerovný
Lesk: kovový
Tvary a vzhled: dráty, šupinky, dendrity, celistvý, krychlové krystalky
Jiné vlastnosti: rozpustné v kyselině dusičné, tavitelné, je-li vystaveno dýmu sirovodíku, zakalí se
Výskyt: řídký

Stříbro bylo zdrojem bohatství českého království již od dob krále Přemysla Otakara II. Právem byl tento král označován jako král železný a zlatý, i když slovo zlatý je třeba chápat v tomto kontextu jako bohatý. Mineralogicky bychom měli říkat spíše král železný a stříbrný. Stříbro se v českých zemích těžilo nejdříve v Kutné hoře a v Jihlavě, později byly otevřeny vůbec nejbohatší doly v Jáchymově (v době rozkvětu jáchymovských dolů byl Jáchymov druhým největším městem českého království hned po Praze). Na jihu Čech byly nejvýznamnějšími stříbrnými revíry revír rudolfovský a revír ratibořsko-vožický. Ještě před otevřením rudolfovských dolů se stříbro dobývalo v Českém Krumlově a menší dobývací práce byly také u Kaplice, Velešína a na dalších místech. Doly v Rudolfově zažívaly svojí slávu na konci 16. století. O jejich důležitosti svědčí to, že v Budějovicích byla zřízena mincovna a po určitou dobu se zde razily stříbrné peníze. Rudolfovský revír se táhl v délce jedenácti kilometrů počínaje na severu cechy u Libníče a konče na jihu cechy u Nedabyle. Zdrojem stříbra byl především stříbronosný galenit, i když se zde vyskytovaly také ryzí stříbro a stříbrné minerály (sulfidy stříbra) a to zejména v cementační zóně. Jako zajímavost můžeme uvést, že doly v severní části revíru u Libníče nebyly nikdy dotěženy. Tehdejší technologie si nedokázala poradit s přívaly důlních vod a tak došlo k zatopení dolů. Dnes hornickou historii Rudolfova dokládají skrovné zbytky odvalů u Libníče a u Starých Hodějovic a hornické muzeum a naučná stezka v Rudolfově. Když doly v Rudolfově přestaly vynášet, pozornost těžařů se zaměřila na okolí Staré Vožice a Ratibořských hor. Vrcholné období těžby spadá do doby, kdy doly v Jáchymově byly již vyčerpány. I zde byl hlavním zdrojem stříbra stříbronosný galenit, ale podobně jako v Rudolfově se zde vyskytovalo také ryzí stříbro a vzácnější minerály stříbra, jako jsou pyrargyrit, stefanit aj. Po dolování stříbra v ratibořsko-vožickém revíru zůstalo množství odvalů, kde dodnes můžeme drátky ryzího stříbra najít. Konec slávy stříbrných dolů v českých zemích přinesly třicetiletá válka a zámořské objevy. Tuzemské těžařské společnosti nedokázaly čelit přílivu levného stříbra ze zámoří a tak byly postupně uzavírány, až těžba stříbra zcela ustala.



Drátky stříbra na matrixu ze sbírek VŠB Ostrava. Hodějovice. Foto: J. Jirásek
Drátek stříbra ze Straré Vožice uložený v Jihočeském muzeu. Foto: JZI
Drátky stříbra narostlé na kalcitu. Ratibořské Hory. Šířka záběru je 20 mm. Foto: JZI
Drátkovité stříbro v dutině křemene z Rudolfova. Šířka záběru 30 mm. Foto: J. Sejkora