Vesuvian
| Odrůdy | - |
| Krystalochemický vzorec: | Ca19(Al,Mg,Fe)13Si18O68 (OH,F,O)10 |
| Mineralogický systém: | Silikáty |
| Krystalová soustava: | tetragonální |
| Tvrdost: | 6 - 7 / 3,3 |
| Hustota: | - |
| Barva: | zelená až hnědá / bílý / neprůhledný |
| Barva vrypu: | - |
| Propustnost: | - |
| Štěpnost: | nedokonalá / nerovný / skelný až matný |
| Lom: | - |
| Lesk: | - |
| Tvary a vzhled: | sloupcovité krystaly, paprsčitý |
| Jiné vlastnosti: | po roztavení rozpustný v HCl |
| Výskyt: | řídký v kontaktně metamorfovaných horninách |
Vesuvian získal svůj název podle Vesuvu, odkud jej poprvé popsal německý mineralog A.G. Werner. Ten také dokázal, že se jedná o samostatný druh. V České republice se vesuvian v minulosti nacházel na světově proslulém nalezišti v Hazlově u Chebu, kde vytvářel bohaté drúzy hnědých krystalů, často radiálně uspořádaných. Tato hnědá odrůda vesuvianu se nazývá egeran. Vesuvian je typickým nerostem kontaktně přeměněných vápenců, ve kterých se vyskytuje ve společnosti grosuláru, diopsidu a wollastonitu. Na jihu Čech lze tuto minerální paragenezi (tj. společenství minerálů) najít například v okolí Hořic na Šumavě.
Vyhledávání:
Právě vyšlo:
