Odrůdy | - |
Krystalochemický vzorec: | křemičité sklo |
Mineralogický systém: | Organoidy a jiné |
Krystalová soustava: | jiná |
Tvrdost: | 5,5 - 6,5 |
Hustota: | 1,0 - 1,1 |
Barva: | zelená |
Barva vrypu: | bílá |
Propustnost: | průsvitný |
Štěpnost: | chybí |
Lom: | lasturnatý |
Lesk: | skelný |
Tvary a vzhled: | kapkovitý, střípkovitý, nepravidelný se skulptací |
Jiné vlastnosti: | nerozpustný v kyselinách |
Výskyt: | - |
Vltavín není minerál. Jedná se o přírodní sklo. Svým složením má nejblíže k obsidiánu nebo křemičitým pískům. Název moldavit = vltavín zavedl roku 1836 první kustod mineralogických sbírek Národního muzea v Praze F. X. M. Zippe podle německého názvu Týna nad Vltavou (Moldautein), kde se vltavíny poprvé nalezly. Později se vltavíny objevily i na Moravě v okolí Třebíče. Mezinárodní označení vltavínů a podobných přírodních skel je tektit (z řec. tektos - tavený). Tektity se nacházejí i na jiných místech světa - filipínity, australity, indočínity javanity, ivority aj. Vznik tektitů se pokouší vysvětlit různé teorie. Dnes se odborníci nejvíce přiklánějí k teorii, podle které vznikly přetavením pozemských hornin po dopadu velkého meteoritu, a vymrštěním této taveniny do velké vzdálenosti. Jihočeské vltavíny jsou dávány do souvislosti s meteorickým kráterem Ries v Bavorsku. Vltavíny mají rozmanitý tvar, povrch i velikost. Největší jihočeské vltavíny dosahují rozměrů až 12 cm a váhy přes 150 g. Nachází se jak celotvary (vejčité, oválné, kapkovité aj.), tak i částečné úlomky a střípky. Nápadné je silné rozbrázdění povrchu vltavínů, tzv. skulptace. Kvalita vltavínů a jejich skulptace závisí na délce prodělaného vodního transportu. Z původních nepřeplavených vrstev mají vltavíny zachovalý skulptovaný povrch, naproti tomu vltavíny z druhotných, čtvrtohorních nalezišť, bývají obroušené, zaoblené a matné. Proto jsou mezi sběrateli nejoblíbenější vltavíny "kopané" z původních třetihorních sedimentů na rozdíl od vltavínů nacházených například v ornici. Bohužel, vltavíny nevyhledávají pouze sběratelé, ale i "zlatokopové", kteří ve velkém devastují vltavínové lokality za účelem zbohatnutí. Jihočeská naleziště vltavínů se táhnou v širokém pásu směru JV-SZ od Besednice přes Vrábči až k Netolicům a Vodňanům. Našly se však i na vzdálenějších místech, například u Veselí nad Lužnicí, Soběslavi a jinde. Dvacet nejvýznačnějších lokalit jihočeských vltavínů: 1. Besednice 2. Chlum nad Malší 3. Nesměň 4. Dobrkovská Lhotka - Zatáčka 5. Dobrkovská Lhotka - Paríz 6. Slavče u Trhových Svinů 7. Jakule 8. Bor 9. Krasejovka 10. Milíkovice - Kosov 11. Vrábče - Vrubice 12. Koroseky 13. Slavče - Adámek 14. Lipí 15. Habří 16. Jankov 17. Dolní Chrášťany 18. Lhenice 19. Třebanice 20. Radomilice V minulosti byly významné i lokality : Kamenný Újezd - pískovna, Vrábče - Nová hospoda, Kvítkovice, Horní Chrášťany, dnes Brusná, Třešňový Újezd(ec), Strpí, Dobrkov ( 3 kopálny ) aj.