Živce

Živce jsou velmi významné horninotvorné minerály, podle odhadů tvoří 50 až 60 % zemské kůry. Nalezneme je ve vyvřelých a přemeněných horninách, méně často i v některých usazeninách. Živce rozdělujeme podle chemického složení na: sodno-draselné (alkalické) - zástupci ortoklas, mikroklin sodno-vápenaté (plagioklasy) -zástupcem albit draselno-barnaté Na minerály uvedených řad se nahlíží jako na tuhé roztoky draselného živce (K-živce, KAlSi3O8), albitu (Na-živce, NaAlSi308) a anortitu (Ca-živce, CaAl2Si2O8). Tuhé roztoky draselného živce a albitu jsou nazývány sodno-draselnými živci (čili alkalickými živci), roztoky mezi albitem a anortitem jsou nazývány sodno-vápenatými živci (čili plagioklasy). Draselný živec se s anortitem mísí jen omezeně. Minerály z řady draselno-barnatých živců se v přírodě vyskytují poměrně vzácně. Živce mají svůj název od toho, že při jejich zvětrávání se do půdy dostávají živiny nezbytné pro růst rostlin. Půda je obohacována nejčastěji o illit a kaolinit, které přeměnou živců vznikají. Živce jsou využívány při výrobě keramiky a porcelánu. Ortoklas a mikroklin mají stejné chemické složení, liší se jen strukturou (mikroklin je triklinický, ortoklas monoklinický). Pouhým okem nelze od sebe tyto dva draselné živce odlišit. Krásné drúzy krystalů mikroklinu (decimetrových velikostí) a také volné krystaly (až 17 cm) známe z kovářovských pegmatitů. S krystaly draselných živců se setkáme i v jiných pegmatitech - např. Písek, Údraž, Rudolfov aj. Ortoklas tvoří vyrostlice až 8 cm velké v hrubozrnné žule (např. kóta Vysoká v Novohradských horách). S pěknými ukázkami albitu se také nějčastěji setkáváme na lokalitách pegmatitů (Kovářov aj.). Lupenitou odůdu cleavelandit (často s modravým zbarvením) pak známe z píseckých lokalit nebo z Černé v Pošumaví. Drobnější krystaly albitu lze najít i na tzv. alpských žílách (např. Jelmo).