Jarní kopání ametystů

Po dlouhé zimě, kdy nebylo možné pořádně vyrazit ven za kameny, jsme se Petr, Láďa, Jirka a já vypravili za ametysty do okolí Milevska, které by se díky hojnému výskytu barevných křemenů dalo nazývat pokladnicí jižních Čech. Navštívili jsme polozapomenutou lokalitu nedaleko Květova, na níž se kromě ametystů a morionu dají najít acháty, nebo spíš achátová hmota podobná materiálu ze známé lokality Chlum u Velké. Při výjezdu z Budějovic drobně pršelo, avšak za Hlubokou se obloha již protrhala a tak se nám po několika ujetých kilometrech naskytl pěkný výhled na temelínské chladící věže. Na návsi malé obce, kde jsme čekali na příjezd Petra z dešti sužovaného Ostravska, nezpůsobila naše přítomnost žádný výraznější rozruch. Tedy, během čekání jsme nepotkali žádného domorodce a ani jediné kolem nás projíždějící auto nemělo důvod kvůli nám přibrzdit. Atmosféra v obci dala by se nazvat mrtvolnou. Po příjezdu Petra, majícího asi 1 minutu zpoždění, jsme vyrazili úvozovou cestou k lokalitě. Láďovo dodávka se nebezpečně nakláněla v rozbahněné cestě, avšak Láďa nepovolil a s tichou modlitbou (nebo s tichým sakrováním? – vzadu to nebylo přesně slyšet) na rtech, nebezpečné místo projel. K lokalitě samé to nebylo od místa, kde jsme nechali svá auta, moc daleko. V údolí malého potůčku se v minulosti kopaly drúzky bílého křemene s ametystovou bází. Žíla procházející potokem a směřující do ostrého svahu však byla postupem času zasypána lenivými sběrateli, kteří při kopání postupovali stále po svahu vzhůru, a tak se dnes v místě samém dají vykopat jen úlomky křemenné hmoty s žilkami ametystu, rozptýlené ve svahové suti – eluviu.