Rýžování na Blanici

Sobota 17.8.2013 byla dalším v sérii letošních velmi teplých dnů. Ač jsem se na akci připravenou Bohoušem Tomsem zprvu nehlásil, nedalo mi to a ráno jsem se narychlo rozhodl, že spolu s manželkou a naším čtyřnohým kamarádem spojíme návštěvu Volar a jejich Slavností dřeva s rýžováním na Blanici. Dal jsem vědět Bohoušovi, že se v průběhu akce k zlatokopům připojím ještě já. Začátek stanovený na 8.00 a následnou prohlídku Bohoušovy naučné Hornické stezky jsem ale díky mému pozdnímu rozhodnutí již stihnout nemohl. To mi až tak nevadilo, protože jsem si celou stezku prošel spolu s dcerou již vloni. Přišel jsem ale o jistě zajímavé informace, jak se říká z úst nejpovolanějších, co se však dalo dělat. Dle Bohoušových instrukcí jsem dorazil k mostu u Zábrdského mlýna a po chvíli hledání jsem již do práce zabrané zlatokopy našel. Zatímco manželka venčila našeho Bad von Endorfa, já se vrhnul na rýžování. Přiživil jsem se na místě, kde měli JMI a ZDM odkrytý štěrk až na matečnou horninu a již pokoušeli štěstí. Poučen zkušenými zlatokopy jsem nasával ruční pumpou štěrk ze dna řeky, přemisťoval ho do vědra , následně na rýžovací pánev a pak jsem nejistými pohyby vrtěl v řece pánví. Přes moje zkušenosti, v této činnosti velice chabé, se výsledek dostavil již při druhé pánvi. Postupně jsem tak pokoušel pánev za pánví a když se mi tam pak zatřpytilo 7 zlatinek najednou , řekl jsem si, že v nejlepším se má přestat. Rozloučil jsem se s ostatními „zlatou horečkou“ postiženými kamarády abych stihnul ve Volarech to manželce slíbené pouťové veselí nazývané „Slavnostmi dřeva“. Na závěr ještě musím dodat, že rozkaz k napsání této reportáže mi vydal BTO a zadání znělo „jak jsem to viděl já“. Rozkazy se musí plnit a Bohoušovi patří můj dík za vydařenou sobotu.MKU