Welser P., Zikeš J., Malek O. (2017): Jihočeské baryty

Výskyty barytu jsou v jižních Čechách spjaty především s žilnými rudními ložisky. Baryt tam nezřídka tvoří významnou část žiloviny, společně s karbonáty a křemenem. Pěkné nálezy byly učiněny v době těžby v ratibořicko-vožickém revíru, a to zejména na mnoha činných dolech v Ratibořských Horách, Ratibořicích a ve Staré Vožici (Bernard 1908, Čech 1969). Baryt je znám i z jz. okolí Tábora, kde byl rovněž nedílnou součástí žiloviny na historicky těženém ložisku Horky (Čech 1969). Mimo oblast blanické brázdy byl výskyt barytu v rámci polymetalického zrudnění zjištěn na lokalitě Velká u Milevska (Litochleb et al. 1994). Tam je rudní mineralizace vázána na sobědražskou tektonickou zónu, což vysvětluje i další zjištěné výskyty barytu západněji u Jickovic a severněji na lokalitách Kovářov a Předbořice (souhrnně Novák 2002), kde je zrudnění rovněž vázáno na tektoniku. Poněkud odlišné genetické postavení má výskyt barytu ve Smrkovicích u Písku na lokalitě Na Zámku (kóta 463 m), kde se baryt vyskytuje na křemenné žíle. Další výskyty barytu v jižních Čechách jsou spojeny s těžbou ložisek grafitu. Na lokalitě Bližná u Černé v Pošumaví byl baryt v rámci karbonatitu identifikován rentgenometricky (Drábek et al. 1989). Na lokalitě Katovice u Strakonic byl baryt také zjištěn (viz Novák 2002). Baryt byl rovněž zjištěn v rámci regionální šlichové prospekce na vodotečích mezi obcemi Brloh a Drhovle na Písecku (Novák 2002) a velmi vzácně také v železitých konkrecích na lokalitě Zahájí u Zlivi (Novák 1985). [i]Celý článek naleznete v 5. čísle Minerálu roč. 2017 na straně 467-474.  [/i]