Záhada svérazských topazů II

Po roce jsme se vrátili k problematice svérazských topazů a využili dlouhých zimních večerů k prostudování dalších archivních pramenů. Nejinspirativnější pro nás byla práce Schreibera (1930), která nám poskytla další vodítko. Autor se v textu odkazuje na stříbrné doly u Alschingu ze 16. století. Alsching byla obec vzdálení asi 800 m z. od Svérazu, dnes zcela zaniklá. Pokud by zde byla stříbronosná hydrotermální mineralizace, mohly zde být i žíly s krystalovaným křemenem a tudíž Zálohovy „topazy“. Navíc autor uvádí, že v letech 1730–1766 došlo na podnět knížete Schwarzenberga ke znovuotevření dolu, což se časově shoduje s dobou „těžby“ topazu.  Nezbývalo než opět vyrazit do terénu. Počasí nám přálo. Sníh stále ne a ne napadnout. Přestože jsme se pohybovali v nadmořské výšce kolem 650 m, oproti loňskému roku zde neležel ani poprašek. Průzkum jsme začali mezi kótou 681 m a Svérazským potokem. Prodírali jsme se houštím a dostali se až do údolí pravostranného přítoku potoka, kde jsme narazili na ohromné křemenné bloky, pocházející pravděpodobně z nevymapované křemenné žíly. Ale v okolí jsme žádné stopy po dolování neobjevili. Vrátili jsme se k potoku a opekli si špekáčky. Seděli jsme u ohně daleko od městského předvánočního shonu a užívali si ticha lesa rušeného jenom zurčením potoka. Poté jsme pokračovali v průzkumu na levém břehu, mezi potokem a Svérazem. Ani tady jsme však žádné stopy po dolování neobjevili. Vrátili jsme se tedy na levý skalnatý břeh a vyšplhali až na kótu 681 m a prošli zbytek lesa z. a jz. od kóty. A tady jsme objevili morfologické nerovnosti, které by se daly s trochou fantazie považovat za pozůstatky po dolování. Asi tři až čtyři mělké propadliny a kolem nich hromady nakupeného materiálu. Protože den už značně pokročil, prohlédli jsme materiál na hromadách jenom v rychlosti. Křemene zde bylo poměrně dost, ale zrudnění jsme žádné nezachytili. Ale našli jsme jeden krásně vybarvený křemen, který by se po vybroušení mohl klidně vydávat za drahokam.  Takže se sem určitě ještě vrátíme a průzkum dokončíme. [b]Literatura[/b] [b]Schreiber H. (1930):[/b] Der Gold- und Silberreichtum des Böhmerwaldes. – Festschrift zur Sechshundertjahrfeier 1330–1930 der königl. freien Goldbergstadt Bergreichenstein im Böhmerwalde, 52–56. Prachatice